Úskalí v chovu 

Mezi papoušíčky je většina ptáků naprosto bezproblémových, kteří se vzájemně nenapadají a vzorně odchovávají mláďata. Najdou se však mezi nimi ptáci s problematickými projevy v chovu. Tyto projevy jsou pravděpodobně o něco častější než u ostatních malých papoušků (andulky, agapornisové), ale srovnatelné se středními a velkými papoušky.  

 

Agresivita mezi dospělými

Někteří papoušíčci jsou vůči druhým agresivní. Může dojít k zabití některého z ptáků v hejnu. Mrtvé ptáky jsem nalezl na dně klece s doslova rozklovanou hlavou. Stalo se mi také při svých pokusech o odchov ve společné voliéře, že dospělý samec si vybral mladou samičku a nutil ji k hnízdění. Po několika dnech jsem ji našel uklovanou v hnízdní budce.

O své názory na agresivitu se se mnou podělil i zkušený chovatel papoušíčků pan František Žiška. Podle jeho názoru je agresivita spojená se zabitím jednoho ptáka z hejna výsledkem jeho nedobrého zdravotního stavu. Domnívá se, že papoušíčci jsou citliví na jedince, kteří jsou nemocní. Vůči nim jsou zdraví ptáci agresivní a nenechají takové ptáky sednout na bidlo. Tato agresivita často končí smrtí nezdravého ptáka. Tento jeho názor mohu vlastními zkušenostmi částečně potvrdit, protože se mi několikrát stalo, že jsem u ptáka v hejnu pozoroval zhoršený zdravotní stav (seděl načepýřený, ztratil ostražitost) a později jsem ho našel mrtvého s rozklovanou hlavou. Avšak staly se i případy, kdy jsem našel zabitého ptáka a žádné příznaky zhoršeného zdravotního stavu jsem u něho předtím nepozoroval.

V chovu jsem měl také samce, který byl nesmírně agresivní vůči samici v období kdy mláďata opouštěla budku. Samici agresivně napadal jakmile se přiblížila k vylétnuvším mláďatům. Snažil jsem se zabránit zabití samičky tím, že  jsem samce musel umístit do malé klícky, kterou jsem zavěsil na chovnou klec zboku. Samec byl z této situace tak stresovaný, že zřejmě dostal mrtvici – ráno jsem ho v kleci nalezl mrtvého s křečovitě propnutýma nohama. Paradoxní bylo, že samice mláďatům nikdy neublížila.

 

Agresivita vůči vlastním mláďatům

Měl jsem jednoho chovného samce, který zabíjel vlastní mláďata. Choval se zvláštně. V některém hnízdění vzorně odchoval mladé. V dalších dvou hnízdech probíhalo vše naprosto normálně až najednou všechna mláďata usmrtil. V dalším hnízdění zase žádné problémy nenastaly. Tento pták míval časté zdravotní problémy a nakonec uhynul. Zda souviselo zabíjení mladých s jeho zdravotním stavem jsem nezjistil.

Někteří ptáci jsou agresivní vůči vlastním mláďatům v okamžiku opuštění hnízdní budky. Někteří samci vyhánějí mladé samečky z budky předčasně ven a jsou schopni je v budce i usmrtit. Někteří chovatelé to řeší tím, že umístí mláďata do košíků do klece pod hnízdní budku.

U jednoho páru se mi stalo, že agresivně napadl první mládě, jakmile opustilo hnízdní budku. Napadal je samec i samice. Takže jsme musel mláďata předčasně odstavit a ručně je dokrmit do doby, než se začala sama živit. Zřejmě se ptákům nelíbilo, že mláďata narušují jejich prostor v chovné kleci. Zatím jsem nepřišel na jiný způsob než předčasné odebrání mladých. U téhož páru se mi stalo, že uštípl mláďatům celé nožičky jakmile jsem jim navlékl kroužky. Po poradě s jinými chovateli jsem později chovné ptáky okroužkoval (zakoupil jsem jej jako nekroužkované). V dalším hnízdění jsem mláďata okroužkoval a o nožičky už nepřišla. 

Myslel jsem si, že tato agresivita je dědičná po rodičích. Ale zřejmě není, protože sourozenci od tohoto páru se chovají k vlastním mláďatům naprosto vzorně. Pro jistotu však všechny ptáky které zakoupím jako nekroužkované dodatečně okroužkuji. Dělám to také z toho důvodu abych měl v chovu přehled.

 

Kroužkování dospělých ptáků

Ke kroužkování dospělých ptáků používám standardní převlečný hliníkový kroužek průměru 4,2mm. Ten navléknu na tyčku o průměru 4 mm a opatrně ho rozseknu ostrým dlátem. Pak kroužek roztáhnu kónickou tyčinkou (důlčíkem). Malým pilníkem zabrousím ostré hranky na rozseklém kroužku. Pak nasadím ptákům kroužek na nohu a opatrně stlačím malými kleštičkami. Je třeba počínat si velmi opatrně aby nedošlo k poškození nohy kroužkovaného ptáka.   

  

Vyškubávání peří

Měl jsem dva chovné páry, které škubaly mláďatům peří jakmile se jim objevily na křídlech první toulce peříček. Mláďata byla úplně holá a po peří jim zbyly krvavé šrámy. Z toho důvodu jsem jim mláďata odebíral jakmile jim začínalo vyrůstat peří a ručně jsem je dokrmoval. Nebo jsem je „podstrčil” jinému právě hnízdícímu páru, který je bez problémů přijal.

Vyškubávání peří mladým je pravděpodobně zlozvyk. Ze zkušeností jiných chovatelů se zdá, že se nedá odnaučit. Pan F.Žiška řešil tento problém tím, že přepažil chovnou klec pletivem a jednoho z chovných ptáků tím oddělil od mláďat s druhým partnerem. Pokud škubání ustalo, bylo jasné který z ptáků za něj byl odpovědný. Pták, který zůstal na dokrmení sám bez problémů odchoval mladé.

Jeden známý mi doporučil umístit do budky přepážku z bodovaného pletiva s velkými oky 19x19 mm. Těmito oky rodiče neprolezou, ale dokáží nakrmit žadonící mláďata.