Optimální podmínky

Optimální podmínky - teplota, slunce, vlhkost vzduchu

Odchov papoušíčků šedokřídlých není obtížný, pokud jim vytvoříte optimální podmínky. V tom však může být malý háček. Domovinou papoušíčků šedokřídlých je poměrně malé území západního pobřeží jižní Ameriky těsně pod rovníkem (malá část Peru, Ekvádor), kde je po celý rok teplota v rozmezí od 20 do 30 st. C, málo dešťových srážek a vysoká vlhkost vzduchu. Tyto podmínky by měl chovatel papoušíčkům šedokřídlým co nejvíce přiblížit, aby dosáhl pravidelných úspěchů ve svém odchovu.

Zajistit příznivou teplotu pro chov je snadné, protože jim vyhovuje pokojová teplota. Proto se jejich chov daří i v panelových bytech.

Teploty o několik stupňů nižší než pokojové snášejí papoušíčci dobře. Pokud by však měla teplota klesnout dlouhodobě pod 10°C, mohou nastat zdravotní problémy.

Množství slunečního svitu je nejvhodnější zajistit výběrem vhodné místnosti s orientací oken na východ a nebo jih. Pokud takové možnosti nejsou, doporučujeme přisvěcovat papoušíčkům vhodným světelným zdrojem. Velmi populární jsou v současné době úsporná diodová světla.

Vysoká vlhkost vzduchu je pro papoušíčky nezbytná zejména v době zahřívání vajec. Pokud nebude vlhkost dostatečná, zárodky ve vejcích mohou uhynout. Dostatečnou vlhkost je možné zajišťovat zvlhčovačem vzduchu.

Páření

Pokud má papoušíček podmínky které mu vyhovují, dojde k páření. To trvá i několik minut a zpravidla několikrát denně. V době, kdy už samice zahřívá vejce, dojde k páření většinou pokaždé, když samice opouští hnízdo. Sledovat papoušíčky je velmi zajímavé. Samec se zpravidla pokusí o páření, ale samice se po něm ožene zobákem. Samec sletí k potravě, něco sezobe a vrátí se k samičce. Trochu se předvádí na bidle, nakrmí samičku a pak dojde k páření. Pěkně je celý průběh zachycen na následujícím videu : www.youtube.com/watch?v=ZwfYkRCLkGE

Aktivita

Papoušíček šedokřídlý je v zajetí nejběžněji chovaným druhem papoušíčků. Je velmi inteligentní a aktivní a je třeba vytvořit mu dostatek příležitostí k zábavě aby se nenudil. Zejména čerstvé větve ovocných stromů a černého bezu na ohryz, provázky na rozplétání, čerstvá dřívka se silnou kůrou, kterou okusuje nebo různé dřevěné zničitelné předměty. V případě, že by papoušíčci nebyli zaměstnáni, hrozí vznik apatie, která se projeví znuděným sezením na bidle a zpravidla ztrátou zájmu o hnízdění. Mohou také ztučnět, pokud je jim podáváno větší množství krmiva (vaječné míchanice) nebo krmivo s vysokým obsahem olejnatých semen. Někdy si papoušíčci z nudy začnou vyškubávat peří. Často se také stává, že samice je téměř neustále v hnízdní budce. Samec ji nemá šanci oplodnit a snůška i když může být velmi početná, není oplozená.

Doporučuje se předkládat papoušíčkům několikrát týdně větvičky ovocných stromů (neošetřených chemicky), černého bezu, dubu, vrby, břízy a smrku. Papoušíčci oždibují listy a jehličí a okusují kůru. V zimě okoušou nejdříve pupeny (vhodný zdroj vitamínů a stopových prvků) a pak kůru.

Jednou za dva týdny je vhodné předložit papoušíčkům špalíky ze silných větví černého bezu o průměru několika centimetrů. Papoušíčci velmi ochotně okoušou kůru tak, že špalík vypadá jako vybělená kost.

Do klecí je možné trvale zavěsit pod strop provázky nebo houpačky, na kterých se papoušíčci houpají a rozplétáním provázklů se zabaví.

Papoušíčkům je možné předkládat pravidelně dřevěné uhlí. Papoušíčci ho oždibují, čímž se zabaví a zároveň na působí dieteticky na jejich zažívání.