Pozor na podvodníky

V jednom z předchozích příspěvků Míla Víšek popisuje cestu na velkou burzu ve Straubingu a nákup páru papoušíčků vrabčích za 100 euro. Ptáky koupil od „velkého chovatele“, který měl v nabídce také papoušíčky šedokřídlé a žlutolící.

Včera jsem byl u Míly na návštěvě a ptáky jsem si mohl prohlédnout. A opět se mi potvrdilo, že „velikost chovatele“ se nehodnotí podle počtu chovaných druhů a párů, ale hlavně podle vstřícnosti, sdílnosti a serióznosti. Proč o tom mluvím? Protože za 100 Euro Míla nedostal vysněný pár, ale dva samečky dvou druhů: papoušíčka vrabčího (passerinus) a papoušíčka modrohřbetého kolumbijského (spengeli). Rozumím tomu, že neměl důvod při nákupu od „velkého chovatele“ provádět kontrolu, stačilo mu ptáky přechytit do přenosky a doma se z nich radovat. Radost je to ale jen poloviční.

Protože má Míla na „velkého chovatele“ kontakt, je nutné si to s ním vyřídit. Samozřejmostí by pro něho měla být minimálně omluva a výměna jednoho samce za samičku. Míla nebo někdo jiný mu pak musí rázně vysvětlit, že čeští chovatelé už slezli ze stromů. A navrhuji také jméno chovatele zveřejnit na našem webu, abychom si na něho dali pozor. Na něho a na všechny další „velké chovatele“ z Německa, Holandska, Belgie či Rakouska, protože všude se nějaký najde a mnozí z nás se s nimi střetli. Naštěstí je jich menšina.

Martin Smrček